Svatební den

5:00 hodin
Je 5:00 hod. ráno a ze spánku mě probouzí neklidné převalování na druhé půlce postele. Nutno podotknouti, že se jedná o tu lepší půlku ode dneška až napořád.

A už je to tady, nastal den D.

6:00 hodin
Před 6:00 hod. se oblíkám a vyrážím do garáže vyzvednout napulírovaného Punťu. Venku je ještě chladno a na trávnících se třyptí rosa. Sluníčko si nesměle protírá očka a pomalu pokukuje na ten poslední dubnový sváteční den.Všude klid, jen občas se z hlavní cesty ozývá přijíždějící auto. Náš svatební kočár vyvážím z garáže a kontroluji, zda světla svítí a stěrače stírají, bohužel nemám to komu hlásit. V zadu máme prasklou žárovičku, ale usoudil jsem, že nebudu přidělávat stres banálními problémy.

Před barákem vyvolávám Esťu, abychom společně nazdobili auto. Esterka se ujímá vedení akce a připevňuje na kapotu dekorační srdíčko a potom přivazuje stuhy. Při chystání a dekorování jsem i já chtěl být užitečný, a proto jsem zaujmul pozici nosiče nůžek a izolepy. Občas přehluší ranní ticho a pípání ptáčků hláška: "Drž pořádně" nebo "Už nefoť a raději mi pomoz".

7:00 hodin
A konečně je tu 7:00 hod. a před barák přijel taťka se svou Fábií, abychom společně jeli vyzvednout svatební kytice, které jsme si nechali připravit v zahradnictví Oškera.

Rychle se vracíme domů, já se jdu převlíkat a taťka jede zaparkovat své auto a jde se obléci do gala.

7:30 hodin

Stojíme na balkóně a očekáváme příjezd rodiny ze Šumic. Nemusíme čekat dlouho, zřejmě si rodinka přivstala a už je vidím přijíždět od kostela k nám. Popadnul jsem nachystanou kameru, utíkám rozcuchaný a v teplácích na chodbu a s napětím očekávám, kdo první vystoupí z kabinky. Kamera poklidně přede a natáčí první historické záběry tohoto svátečního dne. V druhé ruce držím "flašu" slivovice, ale třetí ruka abych mohl nalévat mi chybí. Všechny jsem náležitě přivítal a můžeme pokračovat v přípravách. Esterka konečně obsadila koupelnu a pustila se do přípravy nevěsty ... myslím, že jí to bude slušet.

Já se také začínám připravovat, a tak svlékám tepláky a oblékám si zbrusu nový oblek, košili a sako. Nakonec musím ještě zavázat kravatu, u čehož mi asistuje rozesmátý Dalibor.

8:30 hodin
Přicházejí konoupci starší a jsme v plné sestavě. V 8:50 hod. vyrážíme na cestu směrem k Vizovicím. Stužky na autě se třepotají ve větru a zlehka pleskají do kapoty auta a nám připadá, jakoby mávaly kolemjdoucím na pozdrav.

9:30 hodin Vizovice - před zámkem
Konečně jsme na místě činu a oddání se jeden druhému. Naše svatba je v ten den první. Pomalu se shromažďujeme na nádvoří, hodnotíme vydařené počasí a očekáváme další příchozí. První příchozí Honza Gajdůšek popadnul Esterčin foťák a zařídil první společné fotky před příchodem naší fotografky. Po té ještě dojeli Slováčovi s klukama a Peťa s Maruškou.

Nyní již přichází paní fotografka Renata Mládenková a v 9:35 hod. vstupujeme do zámeckého předsálí, kde s paní matrikářkou rozebíráme ještě poslední formality, kdy nám a svědkům ukazuje místa, kam se na závěr všichni podepíšeme.

Obřad
Rozeznívá se svatební fanfára a libými tony nás láká do obřadní síně, kde jako první vstupuje ženich (čili já s maminkou), za námi svědkové Radka a Peťa, a pak houf svatebčanů. Nakonec do síně vstupuje nejkrásnější ze všech, moje nevěsta Esterka se svým taťkou. Je krásné slunné dopoledne, tak líbezné jako náš svatební den. Paní místostarostka města Vizovice pronáší slavnostní řeč a já cítím, že mi vlhnou oči. Vedle mě stojí Esterka, moje nastávající žena a já si ji chci vzít. Své ANO prohlašujeme nahlas a pak lehce roztřesenýma rukama, ale pevně odhodláni si navlíkáme snubní prsteny a dáváme si první novomanželské polébení. Po gratulacích a společných fotkách zůstáváme v obřadním sále sami 4 (já, Esťa, náš poklad a fotografka), abychom si nafotili sérii svatebních fotek. Fotíme se na balkonku, v místnosti, na chodbě a nakonec v zámecké zahradě. Paní fotografka si nás staví do nejrůznějších poloh a nálad, aby fotografie vyzařovali plno lásky, krásy a pohody.

Ufff, je to za náma.

11:30 hodin Svatební hostina
Třemi svatebními vozy stavíme na posledním místě ve Zlíně - Příluku před restaurací U Johana, která je vyhlášená svými grilovanými koleny a výtečnou kuchyní. Ke stolu usedáme v kruhu rodinném my dva s prckem v bříšku tři:), rodičové Rapantovi, Svobodovi, Dalibor, Radka a Peťa s Maruškou. Napřed nám číšník servíruje přípitek - Bianco, poté předkrm jako pozornost podniku - sádlo s chlebem a po něm konečně obří talíř a obrovská lžíce se svatební polévkou s játrovými knedlíčky. Ou, prý už nic dalšího nebude. Ale.....my si přece objednali "Kolca plné hnoja", tak kdepak jsou? Ze zatáčky se vynořil kuchař s přílohami - špeclemi, hranolkami, americkými brambory, bramborami v alobale a zeleninou připravenou v páře, vše servíruje na zvláštní stůl. A konečně je to tady, přijíždí šéf kuchař s kolcama plnýma grilovaných a pečených pochutin a lahodného masíčka. S plnými doušky na závěr ochutnáváme náš svatební dort složený ze dvou srdcí. což zapíjíme kávičkou dle vlastního výběru.

Odpolední dýchánek
Celou akci zakončujeme u našich doma, kde si všichni posedali na křesla a na pohovku, abychom závěrem poseděli, poklábosili a popili dobrého vínka.
Nakonec si všichni pobrali svoje balíčky s cukrovím, rozloučili se. My jsme zamávali rodince z Šumic a vyrazili k domovu, abychom zalezli pod peřinu a připravili se na náročnou svatební noc.

Svatební noc

Po skromné večeři se oba těšíme na Svatební noc, kterou strávíme velmi stylově. V 8:00 zaleháme k televizi, kde úplně náhodou dávají Pretty woman. Nakonec jsme během filmu usnuli a necháváme si zdát sladké sny o společné růžové budoucnosti.

Den před svatbou

Svatební přípravy vrcholí a nervozita lehce stoupá jak sloupec rtuti v teploměru a lehce se blíž pomyslné červené kuličce.

Dnešní dopoledne jsem šel do práce a Esterka zařizovala poslední formality - potvrdila svatební hostinu                   U Johana a shání stuhy na auto.

Dopolední pracovní úsilí jsem zakončil obědem.
Na oběd jsem šel s klukama z práce Na Výsluní na tzv. poslední řízek ... který byl ten den skutečně poslední, protože po nás už Na Výsluní zavírali :). Již se těším až si dám řízek první ... na druhém břehu.

Odpoledne jsem pospíchal domů, abych se pustil s Esterkou do předsvatebního úklidu. Byt chceme mít uklizený pro návštěvu ze Šumic. Ve chvilce volna mezi uklízením jsem zapnul notebook a naprogramoval počítadlo, které mi ukazuje zbývající čas, kdy jsem jako svobodný mladý muž.

V 17:00 hod. odjíždím s Punťou do Myčky, abych i jemu dopřál mydlinkovou koupel a mohl nás dovézt do Vizovic. Musím se přiznat, opravdu to potřeboval.

K večeru se věnujeme nejrůznějším zkrášlovacím procedůrám. Esterka si lakuje nehty a  já zápasím v koupelně před zrcadlem se svým porostem na tváři. Umytý a oholený jsem vklouzl do pyžama a snažím se zavázat kravatu, k čemuž mi pomáhá můj přítel google.
Pomalu přichází půlnoc a nervozita se stupňuje. Esťa metá hromy, blesky, ale podařilo se mi zavelet ke spánku a po další půlhodině přeříkávání zítřejších událostí opravdu usínáme.

Dobrou noc!

Svíca

Minulý pátek se konalo naše společné rozloučení se svobodou v klubovně zlínského RUGBY klubu. Největší organizační podíl má Martin Kudláček, který zařídil RUGBY klub a od našeho kamaráda výborné zlínské pivo Zlínský Švec. Nakoupili jsme zásoby, obstarali slivovicu a dopoledne očekáváme příjezd delegace ze Šumic - Dalibora a Radku.

Roztopili jsme sporák a na rozpálenou plotnu pokládáme ve strouhance obalené řízky od šefkuchaře Esti. Olej na pánvy praská a řízky se smaží.

V pozdním odpolední převážíme zásoby na RUGBY a akce může začít. První přijíždí Martin s pivem, a tak už nic nechybý ke zdárnému započetí akce, jenže kde jsou lidi?

Jako první přichází Míra z Pardubic a přiváží zásilku Pardubického perníku ... perníkovou kolébku a krígl a pravé pardubické perníčky. Pak přichází Vašek a po něm orienťáci, dále pak Peťa z Maruškou, a velmi milá delegace ze Šumic ... Lucka a Ivetka. Po nich se dostavili i kluci z práce a na konec už jsme čekali jen na kamaráda Jirku z Polešovic a kamaráda Michala z Hulína.

S každým příchozím jsem si samozřejmě dal po "štamprdli" a Esťa se svým věrným fotoaparátem dělala dokumentační snímky, přece v jiném stavu ani pít nemůže.

Hosté si dali pivo, jedli řízky a bavili se mezi sebou, a tak svíca  proběhla v klidu a pokoji :).

Seznamovací neděle našich rodičů - sraz nastávajících dědečků a babiček

Je nedělní dopoledne a netrpělivě vyhlížíme mamku, taťku a Bondíka. Pojedeme na návštěvu do Šumic seznámit rodiče. Tak jsme vyrazili v 5ti členné sestavě včetně Bondíka. Esťa úspěšně navedla náš koráb značky Škoda spletitými zákrutami a přes rodiště učitele národů jsme dojeli až do Šumic.

Na oběd se podávala kuřecí polévka od paní Rapantové a byla mimořádně chutná. Na druhý chod jsme byli pohoštěni domacíma řízečkama z vepřového a kuřecího masa - hotová lahůdka. Vůbec jsme se "neohlédali" a s chutí jsme spořádali vše, co nám hostitelka na talíř přichystala.

Odpoledne jsme si udělali hodinku při muzice, protože pan Rapant je velmi muzikální a zahrál nám na kytaru a také na harmoniku.

Dalibor, aby nezůstal pozadu přišel se svojí trubkou "do mlýna". Mocně zadul až se stěny otřásaly. Jako finálové číslo pro nás Dalibor zahrál několik skladeb na varhany.

Mezitím nám dostatečně "posedlo" a přišel čas na odpolední dezert.

Je čas vydat se na cestu domů ... Na shledanou na svatbě.