Náš život je protkaným pavučinou vztahů a setkání. Některé jsou pro nás důležité, jiné zase bezvýznamné epizody, které si za čas neuvědomíme pod nánosy usazenin času našeho života.
Žijeme s lidmy, které máme rádi a které milujeme. Chodíme do školy a do zaměstnání a neustále potkáváme další lidi - známé i neznámé. Život je zkrátka plný lidí a občasné nahlédnutí do světa za bublinu vlastní rodiny nemůže nikomu uškodit.
Má dnešní glosa se věnuje právě lidem, ktéré neznáme, ale potkáváme je každý den: Mladá paní, co každý ráno spěchá se psem do stánku pro cigarety. Starý pán se psem, kterého venčí každý den a oba se šinou co noha nohu mine. Sportovní pán z prvního, co pokaždé pozdraví ... Podivný pán z prvního, co vypadá jako vekslák z 80let a neustále čekáte, že vytáhne balíček západoněmeckých marek. Dnes výtah nejezdí, ale co máte čekat od boudy stlučené z prken se pohybuje nahoru - dolu.
Možná vám tyto věty připadají podivné, ale opravdu každý den potkáme někoho (známého od vidění) a hlavou nám proletí myšlenky o tom co dělá a jak ho vidíme, přitom jej vůbec neznáme. Přitom vnitřně provádíme hodnocení: "Je to starší panička, venčí pořád psa. Buldočí obličej má po svém mazlíkovi. Asi je sama a proto hulí jak fabrika". Ze zamyšlení mě probírají domovní dveře, tak je podržím panu sousedovi, co se vrací z raní procházky. Sune se co noha nohu mine skrz domovní dveře a jeho věrný malý druh jde krok za ním - on je také stejně unavený a stejně šedivý. Oba zde musejí být od počátku věků, který se nejspíš datuje postavením architektonického díla, do kterého jsme se pře nedávnem nastěhovali - kostka. Jsme zde noví a jsme zde přistěhovalci.
Dnes v noci přicházím domů, byl jsem na pivo, abych po třech týdnech okusil, jaký je svět za hranicí rodinné bubliny. Na nástěnce v našem domě čtu parte "Umřel pan Lukáš", ale kdo to je? Před týdnem měli úklid. A již to vidím, pan Lukáš je z přízemí - pan věchýtek, co denně venčíval svého čtyřnohého miláčka.
Po chvíli jsem přistoupil k výtahu, stisknul tlačítko ... tlačítko UP.
Žádné komentáře:
Okomentovat