5:00 hodin
Je 5:00 hod. ráno a ze spánku mě probouzí neklidné převalování na druhé půlce postele. Nutno podotknouti, že se jedná o tu lepší půlku ode dneška až napořád.
A už je to tady, nastal den
D.
6:00 hodin
Před 6:00 hod. se oblíkám a vyrážím do garáže vyzvednout napulírovaného Punťu. Venku je ještě chladno a na trávnících se třyptí rosa. Sluníčko si nesměle protírá očka a pomalu pokukuje na ten poslední dubnový sváteční den.Všude klid, jen občas se z hlavní cesty ozývá přijíždějící auto. Náš svatební kočár vyvážím z garáže a kontroluji, zda světla svítí a stěrače stírají, bohužel nemám to komu hlásit. V zadu máme prasklou žárovičku, ale usoudil jsem, že nebudu přidělávat stres banálními problémy.
Před barákem vyvolávám Esťu, abychom společně nazdobili auto. Esterka se ujímá vedení akce a připevňuje na kapotu dekorační srdíčko a potom přivazuje stuhy. Při chystání a dekorování jsem i já chtěl být užitečný, a proto jsem zaujmul pozici nosiče nůžek a izolepy. Občas přehluší ranní ticho a pípání ptáčků hláška: "Drž pořádně" nebo "Už nefoť a raději mi pomoz".
7:00 hodin
A konečně je tu 7:00 hod. a před barák přijel taťka se svou Fábií, abychom společně jeli vyzvednout svatební kytice, které jsme si nechali připravit v zahradnictví Oškera.
Rychle se vracíme domů, já se jdu převlíkat a taťka jede zaparkovat své auto a jde se obléci do gala.
7:30 hodin
Stojíme na balkóně a očekáváme příjezd rodiny ze Šumic. Nemusíme čekat dlouho, zřejmě si rodinka přivstala a už je vidím přijíždět od kostela k nám. Popadnul jsem nachystanou kameru, utíkám rozcuchaný a v teplácích na chodbu a s napětím očekávám, kdo první vystoupí z kabinky. Kamera poklidně přede a natáčí první historické záběry tohoto svátečního dne. V druhé ruce držím "flašu" slivovice, ale třetí ruka abych mohl nalévat mi chybí. Všechny jsem náležitě přivítal a můžeme pokračovat v přípravách. Esterka konečně obsadila koupelnu a pustila se do přípravy nevěsty ... myslím, že jí to bude slušet.
Já se také začínám připravovat, a tak svlékám tepláky a oblékám si zbrusu nový oblek, košili a sako. Nakonec musím ještě zavázat kravatu, u čehož mi asistuje rozesmátý Dalibor.
8:30 hodin
Přicházejí konoupci starší a jsme v plné sestavě. V 8:50 hod. vyrážíme na cestu směrem k Vizovicím. Stužky na autě se třepotají ve větru a zlehka pleskají do kapoty auta a nám připadá, jakoby mávaly kolemjdoucím na pozdrav.
9:30 hodin Vizovice - před zámkem
Konečně jsme na místě činu a oddání se jeden druhému. Naše svatba je v ten den první. Pomalu se shromažďujeme na nádvoří, hodnotíme vydařené počasí a očekáváme další příchozí. První příchozí Honza Gajdůšek popadnul Esterčin foťák a zařídil první společné fotky před příchodem naší fotografky. Po té ještě dojeli Slováčovi s klukama a Peťa s Maruškou.
Nyní již přichází paní fotografka Renata Mládenková a v 9:35 hod. vstupujeme do zámeckého předsálí, kde s paní matrikářkou rozebíráme ještě poslední formality, kdy nám a svědkům ukazuje místa, kam se na závěr všichni podepíšeme.
Obřad
Rozeznívá se svatební fanfára a libými tony nás láká do obřadní síně, kde jako první vstupuje ženich (čili já s maminkou), za námi svědkové Radka a Peťa, a pak houf svatebčanů. Nakonec do síně vstupuje nejkrásnější ze všech, moje nevěsta Esterka se svým taťkou. Je krásné slunné dopoledne, tak líbezné jako náš svatební den. Paní místostarostka města Vizovice pronáší slavnostní řeč a já cítím, že mi vlhnou oči. Vedle mě stojí Esterka, moje nastávající žena a já si ji chci vzít. Své ANO prohlašujeme nahlas a pak lehce roztřesenýma rukama, ale pevně odhodláni si navlíkáme snubní prsteny a dáváme si první novomanželské polébení. Po gratulacích a společných fotkách zůstáváme v obřadním sále sami 4 (já, Esťa, náš poklad a fotografka), abychom si nafotili sérii svatebních fotek. Fotíme se na balkonku, v místnosti, na chodbě a nakonec v zámecké zahradě. Paní fotografka si nás staví do nejrůznějších poloh a nálad, aby fotografie vyzařovali plno lásky, krásy a pohody.
Ufff, je to za náma.
11:30 hodin Svatební hostina
Třemi svatebními vozy stavíme na posledním místě ve Zlíně - Příluku před restaurací U Johana, která je vyhlášená svými grilovanými koleny a výtečnou kuchyní. Ke stolu usedáme v kruhu rodinném my dva s prckem v bříšku tři:), rodičové Rapantovi, Svobodovi, Dalibor, Radka a Peťa s Maruškou. Napřed nám číšník servíruje přípitek - Bianco, poté předkrm jako pozornost podniku - sádlo s chlebem a po něm konečně obří talíř a obrovská lžíce se svatební polévkou s játrovými knedlíčky. Ou, prý už nic dalšího nebude. Ale.....my si přece objednali "Kolca plné hnoja", tak kdepak jsou? Ze zatáčky se vynořil kuchař s přílohami - špeclemi, hranolkami, americkými brambory, bramborami v alobale a zeleninou připravenou v páře, vše servíruje na zvláštní stůl. A konečně je to tady, přijíždí šéf kuchař s kolcama plnýma grilovaných a pečených pochutin a lahodného masíčka. S plnými doušky na závěr ochutnáváme náš svatební dort složený ze dvou srdcí. což zapíjíme kávičkou dle vlastního výběru.
Odpolední dýchánek
Celou akci zakončujeme u našich doma, kde si všichni posedali na křesla a na pohovku, abychom závěrem poseděli, poklábosili a popili dobrého vínka.
Nakonec si všichni pobrali svoje balíčky s cukrovím, rozloučili se. My jsme zamávali rodince z Šumic a vyrazili k domovu, abychom zalezli pod peřinu a připravili se na náročnou svatební noc.
Svatební noc
Po skromné večeři se oba těšíme na Svatební noc, kterou strávíme velmi stylově. V 8:00 zaleháme k televizi, kde úplně náhodou dávají Pretty woman. Nakonec jsme během filmu usnuli a necháváme si zdát sladké sny o společné růžové budoucnosti.
